ROZHRANÍ

Linda Klimentová
5. 4. – 17. 5. 2024

Co odděluje člověka od krajiny, krajinu od vody, vodu od větru, listy od stromů? Kde leží hranice mezi dnes a včera, mezi pravdou a lží, krajinou a člověkem? Obrazy jsou tak lehoulinké, až ztišíme dech, abychom neodfoukli jejich pel. Jsou tu krajiny s vodní hladinou, krajiny s jabloněmi, krajiny s péčí o sad, krajiny viděné prizmatem vzpomínky či meditace. Při druhém pohledu se zdá, jakoby nás obrazy přenášely na místa, která jsme kdysi dobře znávali. Ale teď už neznáme, možná ani už nejsou… Jako by Linda malovala večerem, jakoby malovala vzpomínkou, jakoby malovala srdcem. V jejích tazích je vzduch a vůně a ozvěna. Echo, které zní krajinou a volá duši. Lehkou téměř akvarelovou malbou klade na plátno promyšlené tahy. Obrazy jsou pak membránami mezi těkavostí, plynutím a prchavostí času a trváním věcí a jevů. Malíř je prý profesionální analytik vizuálního vnímání. Jenže vnímání nikdy neprochází jen očima. Všech pět smyslů se doplňuje. Sady, to je vůně trávy a padaného ovoce, kopřivy, hrubá kůra stromů, ševelící vítr a k svačině jablečné koláče. Obrazy ukládají naše zkušenosti, naše osamění a nejistoty posledních let a naši nově nabytou schopnost vnímat a radovat se ze zdánlivě obyčejných věcí. Tak, jak říká Linda: Ať je to dozrálé jak jablka!

kurátorka Martina Vítková

Linda Klimentová

Malířka Linda Klimentová (1977) žije a tvoří v Praze a v jižních Čechách. Vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru malby Michaela Rittsteina v letech 2000–2006. Absolvovala stáž na Universidad de Castilla-La Mancha ve španělské Cuence. Vzdušnou akvarelovou techniku používá i v malbě akrylem. Vzdušnost dobře vyjadřuje neurčitost a neuchopitelnost vzpomínek a představ o realitě. Její témata se dotýkají rozhraní mezi posvátným a každodenním. Se Zdenkou Huškovou a Markétou Zlesákovou připravila společný výstavní projekt Zelený ostrov, reflexi pobytu na Novém Zélandu. Vystavuje také v tandemu s ateliérovým kolegou Vojtěchem Horálkem. V posledních letech se soustředí na téma venkova, krajiny, hledá vyjádření pro emoci sebenaplnění, jejímž rubem je osudová osamělost a nejistota. Našla nový způsob propojení těla a krajiny, který se poprvé objevil na výstavě Já jsem ta krajina, já jsem ten les v roce 2022. Její práce byla součástí výstavy Voda kurátorky Lucie Šiklové.

TISKOVÁ ZPRÁVA

OTEVŘENÍ GALERIE

Linda Klimentová – ROZHRANÍ

Termín: pátek 5. dubna 2024 v 18 hodin
Adresa: IN GALLERY, Marie Cibulkové 334/22
140 00 Praha 4 | Metro Vyšehrad
Kurátor: Martina Vítková
Výstava potrvá do 17. 5. 2024

S radostí oznamujeme otevření nového prostoru pro současné umění v ulici Marie Cibulkové nedaleko Vyšehradu. Komorní galerie se zaměřuje na prezentaci a prodej děl umělců mladší střední generace, stejně jako nastupujících talentů.

Prvním počinem galerie se stává uvedení snově reálných obrazů malířky Lindy Klimentové. Linda Klimentová absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Michaela Rittsteina. Ovlivnily ji cesty a stáže, například ve španělské Cuence a pobyt na Novém Zélandu.

Aktuální výstava ukazuje autorčinu nejnovější práci. Linda Klimentová volí cestu k přírodě, k přírodě, skrze uvědomování si sebe sama. Na obrazech jiskří úplně obyčejné výjevy jako průzračný křišťál. Před našima očima se odvíjí zamlžený pradávný film. Je na něm zachyceno cosi, na co se zlehounka rozpomínáme. Každý tah má své místo a svůj důvod.

Jsou tu tři okruhy, krajinné výjevy, často rozdělené horizontem, vodní hladinou, nebo vertikálou okraje dvou obrazů v diptychu. Na lyrický okruh navazují děje v krajině. Děti češou jablka, pohybují se v přírodě, tak jak to dělaly i před sto lety. A to je malý zázrak, že to jde. Že jsou tu stále stromy, jablka a děti.Třetí okruh realitu překračuje. Zabývá se vědomím, uvědomováním si místa sebe sama v krajině, přírodě, světě a bytí. Skrze nezřetelné lidské tělo vane vítr, voní písek, ohýbá se tráva. Zářivá mysl člověka se dotýká kamenů a oblázků, chladné vody, kůry stromů a listí, vzduchu plného zvuků života. Jsme součástí vší té krásy.